„To nejdůležitější je to, co se děje tady a teď. Pak každá maličkost má velikou váhu.“
Starozákonní čtení, které jsme během pražského setkání Logosu četli, bylo z Jeremiáše 33, 14–16. Tímto textem se v katolické církvi zahajoval církevní rok a nám poskytlo při besedě s Ladislavem Heryánem dobrý úvod...
Jeremiáš je ve vězení, je sám proti všem, v lidských měřítcích naprosto bez naděje. Podobně jsou na tom mnozí lidé kolem nás: lidé bez domova, lidé na okraji, narkomani, lidé nešťastní.
„Přijde mi inspirativní, že v setkání s nimi Ladislav Heryán prožívá svoji víru nejintenzivněji: S lidmi, kteří jej přijali do své blízkosti, kteří kvůli své situaci mají vypěstovanou zvláštní citlivost k prožívání toho, co se děje tady a teď,“ ohlíží se za setkáním bratr Standa.
Spravedlnost, kterou tolik zmiňuje prorok Jeremiáš, chápe Láďa Heryán jako milosrdenství. A největší milosrdenství je v tom, že člověk má jistotu, že Bůh je s ním.
Tato jistota člověku dává klid, ale nezbavuje ho všedních starostí. „Jak žít se starostmi a zároveň v klidu,“ ptá se Láďa Heryán.
