Přátelé,
již tradiční letní setkání v Kuželně je zde. Pán ji speciálně pro nás otevře v úterý 24.7. od 18 hodin.

Kdo jste ještě nebyli, tak se dobře podívejte, kde je ulice Horská. Jít můžete z Albertova po schodech nahoru, případně za Karlovem po schodech dolů. Při cestě z vrchu se nenechte nalákat či vylekat šosáckou restaurací Bastion, ale sejděte ještě trochu níže, vstupte do branky a najdete podnik s nečekanou atmosférou s gauči na terase. Pro jistotu dávám číslo 774973981, kdybyste moc bloudili. (Foto na Mapách není Kuželna, ale schody z Albertova.)

(Tip: Můžete zkusit i cestu do Kuželny krásnou zahradou Ztracenka, snad odpoledne bude otevřena, vstup je myslím spíš pod Matfyzem, než z jeho boku, jak zobrazuje mapa. Tip 2: Přijít můžete i přes množství schodů z Folimanky přes hradby. Nebo si na hradby alespoň můžete odskočit – jsou krásně opravené a je z nich výhled. Na hradby se dá zajít i okolo zmíněné restaurace Bastion.)

Těší se Marek a Jirka

Martin ve zdi je kostelem Českobratrské církve evangelické a konají se v něm bohoslužby (nejen) pro mládež. Ve vedení bohoslužeb se střídají kazatelé včetně studentů teologie a profesorů Evangelické teologické fakulty Karlovy univerzity v Praze. Při večerní bohoslužbě
Tradiční rodina? Ale jaká? (přednáška)
Sousloví „tradiční rodina“ se obvykle užívá jako zbraň proti LGBTQ lidem, zaklínají se jím věřící i nevěřící odpůrci a odpůrkyně nejen duhových rodin, ale i genderové rovnoprávnosti – to vše totiž prý „tradiční rodinu“ ohrožuje. Co to je tradiční rodina a je to koncept tak samozřejmý, jak se jej někteří snaží prezentovat? Tyto a další otázky se z pozic sociální antropologie pokusí rozplést Jan Škrob.

Philip Baldwin: Křesťanství posiluje v boji proti útlaku menšin
Coming out ve věřící rodině (panelová debata)

Co když žijete ve věřící rodině a jednoho dne řeknete svým příbuzným, že jste gay, lesba nebo trans? Přirozenost tu může narazit na předsudky a dokonce odmítnutí. Panelová diskuze Logosu představí specifika coming outu ve věřící rodině a pokusí se odpovědět třeba na to, jaký vliv má politika církve, nebo jakou roli může sehrát kněz (bude spíš záporák, nebo hrdina?). Přijďte načerpat informace a zkušenosti, Logos je organizací LGBT věřících, která v Česku funguje už přes dvacet let.
Společná bohoslužba farářů a farářek z různých církví. Přijďte poděkovat za festivalový týden. Bohoslužbu hudebně doprovodí Nikol Fischerová & projekt Metanoia.

Milé sestry, milí bratři,
Logos ČR

Milí přátelé a příznivci Logosu,
zveme Vás na vodácký víkend na řece Lužnici, který proběhne v termínu Pá–Ne 3.–5. srpna 2018.


Lodě, pádla, vesty, barely, dopravu materiálu a spol. nám zajistí půjčovna (firma Jakubec), cena na osobu/dva dny cca 300 Kč.

Prozatímní plán je takový, že se sejdeme v pátek večer v některém táborském kempu (nejspíše Harrachovka), v hospodě utužíme kolektiv, dopoledne beze spěchu vyčkáme na případné opozdilce, kteří dorazí až ranním vlakem, v případě potřeby uděláme pro naše nováčky menší nácvik, a vyrazíme poklidnou plavbou s četnými občerstvovacími zastávkami do naší další destinace, kterou bude jeden z kempů v Bečicích (zřejmě Saloon), kam dorazíme brzy večer. V neděli nás pak bude čekat závěrečných cca 15km do Bechyně, kam bychom měli dorazit pozdě odpoledne, abychom s rezervou stihli příslušné spoje (např. do Prahy jede bus 17.15 a vlak 18.03 a 20.03).

Případné zájemce prosíme, aby se ozvali s dostatečným časovým předstihem.
Vítáni jsou však i ti, kteří se rozhodnou na poslední chvíli.
Další podrobnosti budou upřesněny a rozeslány všem zájemcům koncem července.

Obecné informace o Lužnici a vodácké turistice najdete např. zde:
https://www.raft.cz/cechy/luznice.aspx?ID_reky=9
http://www.padlo.cz/reka/4/luznice/
https://www.vodackanavigace.cz/luznice?uo=6817&ud=3064

Těšíme se na Vás!

Pro Logos organizuje Johanka (pište na luznice@centrum.cz)

Ahóóój! :-))

Milí přátelé,

poslední setkání Logosu před prázdninami proběhne v neděli 3. června od půl třetí v kobyliském sboru ČCE U Jákobova žebříku.

Bohoslužbu povede Martin Arden. Po bohoslužbě bude následovat celé odpoledne nejrůznějších společenských her.

V předstihu už Vás můžeme pozvat i na Prague Pride. Na závěrečné bohoslužbě bude hrát Nikol Fischerová a projekt Matanoie, dále připravujeme přednášku o tradiční rodině, přednášet přijede i Philip Christofer Baldwin z Anglie, čeká nás třeba i debata o coming outu v tradiční rodině. Celý týden budeme na Village, kde bude možnost duchovního rozhovoru, spousta workshopů a možnost nejrůznějších aktivit. Od úterý do čtvrtka v podvečer budou meditace podle Jamese Martina, SJ, který vydal přelomovou publikaci o tom, jak můžou LGBT lidé a církve navázat vztah vzájemného porozumění a respektu.

Naše aktivity jsou rozmanité a finančně náročné. Pokud byste nám s nimi chtěli nějak pomoct, připomínáme možnost darovat nám jakýkoliv peníz na činnost. Číslo našeho účtu je 2200360659/2010.

Pohodové dny Vám přeje

Standa Kostiha
za pražský Logos

Zveme Vás na teologickou debatu, kterou 24. 5. od 19.00 ve Vršovickém divadle MANA (Moskevská 34) pořádá společenství LGBT věřících Logos. Debata bude zaměřená na vztahy LGBT lidí a vystoupí na ní docent Evanjelické bohoslovecké fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě Ondrej Prostredník, katolický kněz David Oláh, evangelická teoložka Magdaléna Šipka a evangelický farář Jakub Pavlús.

Všichni řečníci/řečnice se zastali LGBT lidí a za tento akt trpěli represemi. Spolu s nimi budeme hledat odpovědi na otázky:

• Proč se církve v podmínkách svobodné společnosti uzavírají aktuálním tématům?
• Jaké tlaky z různých denominací zažívají LGBTQ křesťané a křesťanky?
  
• Proč se někdy zdá, že církve jednají nekřesťansky?
• A může být láska hřích?

Pozvánku ke stažení a případnému vytištění najdete přiloženu. Také můžete sdílet pozvánku na Facebooku.

Logos Vás srdečně zve.

Milí přátelé, příznivci Logosu a zvlášť vy, kteří jste nebyli na Obnově, a tak se vám po nás už stýská,

buďte si jisti, že i v květnu bude Mezisetkání. :) Napište si prosím termín 22. května od 18 hodin. Ovšem pokud se s námi nescházíte už déle, bude pro vás místo netradiční. Pojedeme totiž k Davidu Beveridgeovi a Tomáši Adámkovi do Všenor.

Nebojte ale, je to hned za Prahou (19 minut ze Smíchovského nádraží), skoro hned u nádraží a jedou tam vlaky v intervalu i 10 minut. Adresa je Karla Majera 165, Všenory.

Pokud bude přijatelné počasí, uděláme na zahradě táborák, můžeme opékat buřty atd.

První už vhodný vlak jede ze Smíchovského nádraží v 17.24, další v 17.44, 17.54, 18.14, 18.24 atd. Všechny vyjíždí z Hlavního nádraží. Zpět později večer jedou vlaky co půl hodiny; poslední ve 23.55. Pro lidi s Lítačkou se zdá výhodný 2-pásmový lístek za 18 Kč (kratší ve vlacích neplatí), pro lidi bez Lítačky dokonce stačí koupit lístek jen s 1 pásmem navíc (akorát upozorňuji, že ve Všenorech není automat na prodej jízdenek).

Zveme Marek, Jirka, David a Tomáš

Na co se můžete těšit? Restaurace nabízí výborné hovězí steaky, českou kuchyni a zejména skvělé pivo z pivovarů Dobruška a Polička.

Doprava: Pár stanic tramvají ze stanice metra A Malostranská nebo metra B Národní třída do tramvajové zastávky Újezd (tramvaje 6, 9, 12, 20, 22), odkud je to cca 100 metrů. V samotné hospodě se pod schody vydejte do místnosti vpravo. (Jezdit ze stanice metra B Anděl nedoporučujeme kvůli výluce ve vestibulu.)
Johana, Marek a Jirka

Philip Baldwin je britský LGBTQ aktivista. Zaměřuje se na informovanost o HIV/AIDS a hepatitidě C, specifické problémy a témata LGBTQ křesťanů a křesťanek, a bezdomovectví mladých lidí. Je aktivním členem anglikánské církve. Žije v Londýně. Na letošní Prague Pride přijede na pozvání organizace Logos Česká republika, ekumenického společenství LGBTQ věřících a jejich přátel.

Jak ses dostal ke křesťanství? Pokud tomu dobře rozumím, už jsi byl out, když jsi konvertoval. Nebylo to náročné i vzhledem k tomu, že je v křesťanském světě docela rozšířená homofobie?

Moje cesta byla hodně zajímavá. Spoustu let jsem se považoval za ateistu nebo agnostika. Pracoval jsem jako finanční právník v nadnárodní společnosti a byl jsem hodně zaměřený na kariéru. V roce 2010 – to mi bylo dvacet čtyři – jsem byl diagnostikován jako HIV pozitivní, navíc jsem měl pozitivní test i na hepatitidu C. Kariéru jsem přitom zrovna rozjel. Když jsem se svou diagnózu dozvěděl, bylo to teprve půl roku, co jsem pracoval ve White & Case. Spoustu bolesti, která byla s tím zjištěním spojena, jsem si zvnitřnil, a soustředil se na práci. Víru jsem začal prožívat v roce 2013. Když jsem měl v práci pauzu na oběd, zašel jsem si do některého z kostelů v okolí své kanceláře, jen abych se na chvíli zastavil. Dělal jsem to tak několik měsíců a postupně jsem si začal uvědomovat, že v těch prostorách jde o víc než jen o krásnou architekturu. V létě 2013 jsem se nakonec zeptal jedné kostelnice, jestli bych si mohl půjčit Bibli. Dala mi ji s tím, že si ji můžu nechat. Na konci roku jsem se pak poprvé zúčastnil bohoslužby. A v roce 2014 jsem úplnou náhodou objevil kostel svatého Jana ve Waterloo. Do té doby jsem chodil na anglikánské bohoslužby v různých kostelích, ale i na katolické mše. Farnost u svatého Jana vede skvělý Giles Goddard, který je zároveň vedoucí pracovní skupiny pro lidskou sexualitu při Generální synodě anglikánské církve. Působí tam ještě dva další faráři, kteří jsou gayové a jsou v tom otevření. Měl jsem velké štěstí, že jsem tento kostel našel. V květnu 2015 jsem pak měl biřmování.

Rok předtím jsem skončil v práci, abych se mohl plně věnovat aktivismu, takže jsem byl v té době už poměrně známý jako aktivista. O své víře jsem veřejně promluvil poprvé až po biřmování, protože jsem si chtěl být jistý, že vím, o čem mluvím.

Lidé se mě často ptají, jestli k tomu, že jsem uvěřil, přispělo i to, že jsem HIV pozitivní. A je to tak. Už jsem zmiňoval, že jsem po tom zjištění prožíval hodně těžké období. Díky tomu jsem pak byl asi k věcem víry vnímavější. Samozřejmě svou roli sehrály i další faktory, celkově svou cestu k víře vnímám jako hodně členitou. Dá se říct, že mě k víře přivedla moje diagnóza, krásná barokní architektura a skvělí duchovní, se kterými jsem se setkal. 

Jaké principy a hodnoty jsou podle tebe společné křesťanství a LGBTQ aktivismu? 

Základ Ježíšovy zvěsti je láska. Pro křesťanství je klíčový důraz na lidskou vzájemnost a úctu k jednotlivci. Jako lidskoprávní aktivista (práva LGBTQ lidí jsou lidská práva) si myslím, že křesťané a křesťanky by měli být v usilování o větší diverzitu a inkluzi ve společnosti velmi hlasití. Mnoho křesťanských společenství ale tento přístup bohužel nesdílí. Moje křesťanská víra mě inspiruje v tom, že se k druhým lidem snažím být otevřenější a vnímavější, ale také mě inspiruje k razantnějšímu postoji proti diskriminaci LGBTQ lidí.

Setkáváš se v křesťanském prostředí s diskriminací kvůli tomu, že jsi HIV pozitivní? 

Když se v osmdesátých letech objevil virus HIV a AIDS, obracelo se hodně nenávisti proti LGBTQ lidem. Virus HIV byl tehdy některými vnímán jako mor, který postihuje promiskuitní lidi. Od té doby se přístup změnil. Také je víc léků a zdravotnických služeb pro HIV pozitivní lidi. Velký zlom přineslo objevení antiretrovirálních léků v roce 1996. Jako HIV pozitivní gay se můžu dožít vysokého věku. Jsem spokojený, zdravý a zároveň HIV pozitivní. Je velmi důležité, aby všichni lidé, kteří s HIV žijí, tedy i mimo Evropu a Severní Ameriku, měli přístup k antiretrovirálním lékům. Kolem HIV je stále hodně předsudků, ale nemyslím si, že by je dnes šířili duchovní a církve. Rozhodně tedy ne v Evropě.

Co mohou LGBTQ lidé přinést církvím a vůbec křesťanství?

LGBTQ lidé mohou zásadním způsobem obohatit život jednotlivých sborů a farností. Každý člověk je jedinečný a krásný, každý byl Bohem požehnán jedinečnými dary. Je důležité, abychom tyto dary vnášeli i do kostelů a modliteben. Sám jsem velmi aktivní ve farnostech u svatého Jana a svaté Anny, ať už službou u oltáře nebo tím, že se zapojuji do aktivit na pomoc lidem bez domova, které organizují. Farnost u svatého Jana je velmi rozmanitá. Setkávají se tam lidé různých generací, LGBTQ věřící, nebo migranti a migrantky z Ugandy. Přibližně polovina farnosti pochází z Ugandy. Vím, že ne všichni LGBTQ věřící mají tu možnost, ale přijde mi důležité ve své farnosti či sboru mluvit o své sexualitě otevřeně. Lidé, kteří jsou třeba homofobní, často změní svůj postoj na základě setkání s někým, kdo je LGBTQ. Nejdůležitější by ale pro každého LGBTQ křesťana či křesťanku – ale samozřejmě pro LGBTQ lidi celkově – mělo být nenutit se v tomhle směru do ničeho, co je vám nepříjemné.

Co ti přináší křesťanství specificky jako někomu, kdo je LGBTQ?

Moje víra je nevysychajícím zdrojem energie. Křesťanství mi toho do života dává hodně. Cítím se díky němu silnější, sebevědomější. Můj aktivismus je celkově hodně energický a rázný. Z velké části je to díky vědomí, že mě Ježíš miluje. 

Za rozhovor děkuje Jan Škrob.