za organizátory setkání Jirka Votava

Milé členky, milí členové, příznivkyně a příznivci,
zveme vás na listopadové setkání Logosu. Po pobožnosti s Ondřejem Kolářem si budeme v druhé polovině setkání povídat s Martinem Ardenem o krizi víry. A protože víra je vztahem, krize víry je také krizí vztahů. Martin Arden, který se hodně věnuje řešení konfliktů mezi lidmi, k tomu jistě bude mít co říct. V debatování a sdílení zkušeností budeme jako vždy po setkání pokračovat v některém z blízkých hostinců.
Na setkání se těší a pozdrav posílá
Standa Kostiha
za pražský Logos

Jak prožívají víru odsouzení v českých věznicích? V čem je víra posiluje, jaké těžkosti naopak věřící zažívají? Kdo se o duchovní potřeby vězněných stará a kým jsou tyto služby poskytovány? Jak funguje ekumena mezi kaplany, dobrovolníky i mezi klienty? Na tyto a mnoho dalších otázek budeme hledat odpověď s hosty letošního říjnového pražského Logosu, kterými budou Pavel Kočnar, hlavní kaplan Vězeňské služby ČR, a Zdeněk Turek, dobrovolník a člen Vězeňské duchovenské péče.

Sejdeme se v tradičním čase, tedy 7. října od 14.30 v kostele U Jákoba žebříku.

Milí přátelé,

Vážené a milí,

srdečně vás zvu na první podzimní setkání pražského Logosu, které se uskuteční již tuto neděli 2. 9. od 14.30 tradičně ve sboru ČCE v Kobylisích.

Zabývat se tentokrát budeme ochranou přírody, neboť na 1. 9. spadá Světový den modliteb za péči o stvoření. Bohoslužbu povede zdejší farář Ondřej Kolář a v druhé části setkání si promítneme dokument Ohrožená semínka. Po něm bude následovat reflexe filmu a volná zábava.

Těším se s vámi všemi na viděnou!

Za pražský Logos
Veronika

Biblická čtení:
Čtení: 1J 3,13–24
Žalm 139,1–12
Evangelium: Mt 6,25–34

První čtení z Janova listu je nekompromisní v tom, jak přechod ze smrti do života – tedy změnu priorit, žebříčku hodnot, metanoia, obrácení, spojuje s praktickou pomocí těm, kteří zápasí s nouzí. V případě mnoha zemí na východ od nás mají naše sestry a bratří z LGBT komunity mnohdy obavy o holý život, v lepším případě jim hrozí ztráta zaměstnání a ostrakizace rodinou či společností. Pro nás, LGBT křesťany, platí dvojnásob:

Má-li někdo dostatek a vidí, že jeho bratr či sestra má nouzi, a bez soucitu se od něho odvrátí – jak v něm může zůstávat Boží láska? Dítky, nemilujme pouhým slovem, ale opravdovým činem.

Chci vás, sestry a bratří, vyzvat ke konkrétním činům pomoci podle svých sil a možností. Pomoci, která se neomezí jen na ty, kteří patří ke stejnému kulturnímu okruhu či subkultuře, ale která ví, že slušnost, respekt a schopnost přijmout odlišnost, ať jde o citovou nebo sexuální orientaci či identitu, nebo třeba základní respekt a imperativ pomoci lidem, kteří utíkají před válkou a strádáním je požadavkem Ježíšovy radostné zvěsti.

Žalm 139, který zde byl dnes přednesen, je textem o lidské důstojnosti. Každý z nás, kteří zde jsme a posloucháme tuto starozákonní píseň, jsme podivuhodně utvořeni. Lhostejno, jakou nálepku nám dává okolí, každý z nás je obdivuhodným božím dílem a milovaným dítětem božím. Mnohým z nás, a díky Bohu že v současnosti již ne tak často jako dříve, bylo náboženskými autoritami sdělováno, že je s námi něco špatně. Různé katechismy a příručky nám tlačily do hlavy fráze jako vnitřně nezřízený, morálně špatný, nebiblický a tak podobně. Dnes před námi stojí jasné slovo biblického textu:

Kdybych řekl: Snad mě přikryje tma, i noc kolem mne se stane světlem. Žádná tma pro tebe není temná: noc jako den svítí, temnota je jako světlo.

Jakkoli temné jsou myšlenky těch, kdo zápasí o vyrovnání se svou orientací nebo identitou, či jiným trápením – fyzickou nebo psychickou nemocí, bolestí z vlastní nedostatečnosti, nic z toho není temnotou pro toho, který nás stvořil. Ti z nás, kdo na cestě sebeakceptace ušli delší kus cesty jsou pozváni k tomu, aby pomáhali těm, kteří s pochybnostmi o sobě a své hodnotě jako LGBT křesťana stále zápasí. Jako starší sestry a bratří ve víře a jako poutníci s jedinečným darem být teplým, ba vroucím křesťanem – bez nádechu exkluzivity či exotičnosti – buďme v našich společenstvích, komunitách, sborech a farnostech vzory otevřenosti a pozitivního sebepřijetí vlastní důstojnosti.

A do třetice dnešní čtení z Matoušova evangelia:
Nedělejte si tedy starost o zítřek; zítřek bude mít své starosti.

Sestry a bratří – prosme o odvahu a kuráž přijmout dar sebe sama. Přijmout se, takoví, jací jsme. Najit vlastní obdarování, vlastní charizma, které nám bylo dáno pro druhé. Kéž z přijetí daru své existence, sebe sama, pak dokážeme proměnit ta místa v našich církvích, sborech a farnostech, kde vládne odmítání jinakosti, lpění na tradičních výkladech a neochota přijmout barevnost lidské společnosti v celé plnosti. O to prosme při dnešní bohoslužbě.

(Petr Miencil)

Na jaře 2018 jsme pořádali debatu o vztazích LGBT lidí Láska nemůže být hřích s účastí docenta Evanjelické bohoslovecké fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě Ondreje Prostredníka, katolického kněze Davida Oláha, evangelické teoložky Magdalény Šipky a evangelického faráře Jakuba Pavlúse.

Stáhněte si záznam nebo si ho rovnou poslechněte:.