Stanovisko k prohlášení Kongregace pro nauku víry z 3. 6. 2003

přidáno: 15. 6. 2012 4:27, autor: Logos, gay křesťané
V Praze dne 19. 9. 2003 | Kongregace pro nauku víry vydala 3. června 2003 úvahu ohledně návrhu právního uznání svazků mezi homosexuály. Úvaha chce především upozornit na základní body vztahující se k danému problému, dát vodítko pro postoj římskokatolických politiků. Text věnuje velký prostor povaze a nezadatelným rysům manželství, postoji k problému homosexuálních svazků a podává "racionální důvody proti zákonnému uznání homosexuálních svazků" rozdělené do několika okruhů.

Ekumenické křesťanské společenství Logos Praha sdružující z velké části lesbičky a gaye již v brožuře "Křesťanství a homosexualita" zdůraznilo své přesvědčení, že i když je člověk nezávisle na své vůli zaměřen na lidi stejného pohlaví, smí sexuálně žít. Logos Praha by přivítal možnost dlouhodobé partnerství občansky registrovat a je potěšen, že někteří duchovní pokládají za možné doprovodit lidi rozhodnuté ke společnému životu do jejich soužití Božím slovem a požehnáním všemu dobrému, co v tomto vztahu je. Jsme přesvědčeni, že pohlavní soužití homosexuálních partnerů je morálně v pořádku, pokud je vyjádřením odpovědného, dlouhodobého vztahu. Morálně problematická je podle našeho přesvědčení promiskuita, prostituce, využívání závislosti druhého člověka, násilné vynucování pohlavního aktu a podobné věci, které jsou samozřejmě nemravné i v heterosexuálním životě.

Ve světle tohoto svého přesvědčení nemůže občanské sdružení Logos Praha souhlasit s některými úvahami Kongregace pro nauku víry. Mrzí nás odmítavý přístup kongregace k otázce partnerského soužití osob stejného pohlaví. Zvláště proto, že v České republice a pokud je nám známo, ani jinde ve světě, římskokatolická církev nedořešila otázku pastorace homosexuálních osob, ačkoliv Kongregace pro nauku víry ve svém dříve uveřejněném Dopise o pastorační péči o homosexuální osoby z 1. října 1986 píše: "Povzbuzujeme biskupy, aby ve svých diecézích zajišťovali pastoraci homosexuálních osob, která je plně v souladu s naukou církve. (…) Chceme jasně dát na vědomí, že vzdálit se učení církve nebo mlčet o něm při jakékoli snaze o pastorační aktivitu není ani znakem náležité péče, ani pastýřského přístupu." Věříme, že Česká biskupská konference bude otázce pastorace homosexuálních osob věnovat větší péči, a jakoukoli církevní aktivitu v tomto směru uvítáme, neboť ji považujeme za velice potřebnou a žádoucí.