Účast byla tentokrát nižší než 20, mírný úbytek mohl jít zčásti na vrub posunutí setkání o týden kvůli Velikonocům, zčásti koncepčním neshodám mezi některými (dosud) pravidelnými účastníky a členy výboru. Našimi hosty byli farářka Ida Tenglerová a farář Zdeněk Šorm z Nového Města na Moravě. Prvně jmenovaná posloužila kázáním na text z knihy Deuteronomium. Po přestávce promluvil Zdeněk Šorm na téma „Co na srdci, to na jazyku“, navazující rozhovor se však stočil poněkud jiným než předpokládaným směrem. Potvrdila se stará zkušenost, že co je slyšeno, neodpovídá vždy tomu, co bylo řečeno, jelikož při poslechu býváme silně ovlivněni svým vlastním předporozuměním (což by snad mohlo být samostatné téma k zamyšlení). Místo spekulativních interpretací dejme proto raději znovu slovo samotnému Zdeňkovi v jeho shrnutí, které nám na vyžádání poslal v odstupu dvou týdnů: „Mluvil jsem o svobodě k otevřenosti, o významu sebekritičnosti v sebepoznání i při pomoci druhým a o potřebě vnitřního světa pro vlastní svobodu, k čemuž (ke všemu) nám Bůh dává prostor v modlitbě třeba i svým mlčením.“ Zdeněk i Ida zřejmě mají co říct, i když někdy nemusí být napoprvé správně pochopeni. Další případné setkání s nimi by tak nemuselo být zbytečné.